Propojování hlavy s cvičícími svaly?
Často lze slýchat nabádání, abychom během cvičení se zátěží (typicky v kulturistice) usilovali o tzv. “propojení hlavy s cvičícími svaly” či ve variantách “myslet na práci svalů” apod., neboť to vede k lepšímu zapojení svalů, stimulu a růstu. Na první pohled to může znít “srozumitelně” a jakoby “jasně” - nicméně taková sdělení v sobě obsahují skryté otázky. Není ona “hlava” přece přirozeně propojená - lépe nedělitelná od jakékoliv části těla či svalů - tedy, jak lze “hlavu” propojovat s cvičícími svaly? A “cvičí pouze svaly”, nebo naopak cvičí člověk a veškerý pohyb - i když je třeba cvik zacílený izolovaně na určitou svalovou partii -, je vždy v základu celotělesný - tedy chtě nechtě se na něm podílí tělo jako celek? Současně tím říkáme, že považujeme za centrum “sebe” hlavu, či mozek, a že si myslíme, že v hlavě či mozku sídlí naše “já” či “mysl”. Samozřejmě je to v souladu s tím, co nám říká aktuální materialistická věda a co se učíme ve školách - institucích připravující lidi k vyt...
